Josef Alinč

2.7. 1889 Licomělice – 16.8. 1914 Jaderské moře, u rybářského městečka Petrovač

Křižník SMS Zenta a jeho osud

Češi měli křižník, který byl součástí druhé skupiny křižníků třidy Zenta s českou posádkou  a který konstruoval český inženýr J. Kuchynka. Inženýr Kuchynka odvedl dobrou práci. SMS Zenta, první ze tří křižníků své třídy, byla 97 metrů dlouhá a 11,73 metrů široká. Standardní výtlak činil 2350 tun, parní stroje o výkonu 8160 koní dávaly lodi prostřednictvím dvojice lodních šroubů nejvyšší rychlost téměř 21 uzlů (39 km/h).

Bylo to ještě za doby Rakouska-Uherska, a než ho v roce 1914 potopily nepřátelské lodě, stihl křižník SMS Zenta odsloužit desítky let ve službě. Z 312 mužů jich přežilo použe 139, mimo jiné i z toho důvodu, že Francouzi nezachraňovali topící se námořníky a ti měli v silných protiproudech problém doplavat ke břehu. Šanci zachovat si život tak měli jen zdraví nebo jen lehce ranění muži. Francouzský velící admirál Boué de Lapeyrère sice záchranu trosečníků výslovně nařídil, ale vinou zmatků při předávání signálů mezi dohodovými plavidly jej nikdo neposlechl. Jan Voráček byl jedním z těch několika námořníků, kteří přežili potopení rakousko-uherského chráněného křižníku SMS Zenta dne 16. srpna 1914. Jan Voráček nebyl ani zdaleka jediným krajanem na palubě rakousko-uherského křižníku. V mnohonárodnostní maríně se Češi uplatňovali především jako strojníci. Hluboko v podpalubí SMS Zenty sloužil i pětadvacetiletý Josef Alinč z Licomělic.

"Milovaní rodičové, srdečný pozdrav Vám zasílá Váš syn. Jsem doposavad zdráv, ale zítra nevím, jak bude. S Bohem na shledanou" napsal dne 8. srpna.

Bohužel, domů se Josef nikdy nevrátil. Jeden z prvních zásahů, který SMS Zenta v bitvě s mnohonásobnou přesilou utrpěla, rozmetal strojovnu. Z roztrženého potrubí se na obsluhu vyřinula horká pára. Vzápětí se do těsných prostor začala nezastavitelně valit voda. Poslední boj SMS Zenty stál životy 173 mužů z 312členné posádky. Kolik mezi nimi bylo krajanů, lze dnes už jen obtížně zjistit. Na SMS Zentě sloužilo čtyřicet až padesát Čechů a Moravanů, a jak už bylo řečeno, jejich místo bylo nejčastěji u strojů, tedy v podhladinové části lodě. Muži, kteří z křižníku unikli, si s sebou vzpomínky na peklo, které se rozpoutalo nedaleko rybářského městečka Petrovač, nesli až do smrti. Po některých zůstaly jen nápisy na náhrobích, jako je ten v Licomělicích. 
Stojí na něm: "Josef Alinč, narozený 1889, utonul 16. srpna 1914 na lodi Zenta."

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/kriznik-zenta-kuchynka.A140522_115642_vojenstvi_kuz 

Autor článku: Vladimír Kobera